RUNY



Runy byly písmem starých Germánů, Vikingů a Anglosasů. O jejich původu bylo postulováno několik hypotéz. Podle jedné vznikly runy migrací řecké kurzívy na sever. Jiná za předka run považuje latinku, pro tuto teorii hovoří značná podobnost některých písmen. Nejčastěji citovaný názor však původ run odvozuje z abecedy severoetruských národů.

Runové abecedy jsou známy jako futharky či futhorky. Tyto názvy jsou podobně jako názvy ostatních abeced vytvořeny ze zvukových podob prvních písmen ( F, U, Th, A,R, K a F, U, Th, O, R, K). Jako u každého písma prošla v průběhu staletí původní podoba run nejrůznějšími změnami. Lze rozlišovat tři hlavní varianty futhorku. Nejstarší, více než dva tisíce let stará podoba, se nazývá germánský futhark prostý. V relativně pozdním runovém období, okolo roku 800 po Kristu se objevují další dvě varianty a to v anglosaské Anglii a ve vikingské Skandinávii.


fehu uruz thuriast ansuz radio kenaz gebo wunjo hagalaz nauthiz isa jera

Po druhé světové válce byly runy často bezvýhradně spojovány s nacismem ("logotyp" SS, některá divizní označení) a trvalo proto velmi dlouhou dobu, než se runy zbavily svého nacistického rozměru. Vlastně ještě dnes si mnoho lidí runy stejně jako svastiku spojuje výhradně s nacismem.

K historii run tedy jen krátce několika základními daty. Nejstarší runová abeceda, používaná v prvním až osmém století tvořena 24 znaky, se podle prvních šesti písmen nazývala Futhark (Fehu, Uruz, THurisaz, Ansuz, Raido, K[au] atd. Zatímco tato starší verze runového písma byla rozšířena u všech germánských národů, mladší Futhark, jež vznikla v osmém století po Kristu, se používala pouze ve Skandinávii a skládala se pouze z šestnácti znaků. S příchodem křesťanství a s nástupem latinského písma runové znaky zmizely.Samotné runy lze dnes nacházet na rozsáhlém území od Islandu po Rumunsko, od Baltu po Středozemní moře. Vliv na charakteristický ostrý tvar runových znaků mělo tesání či rytí těchto znaků do kamene, kovu nebo dřeva, protože starověcí Germáni neznali (naštěstí/bohužel?) pergamen nebo jiný psací materiál.

Každý runový znak nese jak konkrétní význam písmena či slova, tak i určitý symbolický význam (například patnáctá runa Sowulo [nebo také Sig či Sigill] znamenala slunce, tedy věc, co daruje život , jenž hraje důležitou roli při různých (druidských...) invokačních rituálech.

Ve snaze dostát představě Germánů jako moudrých a nadřazených lidí byly prováděny výzkumy v rámci práce ústavu Ahnenerbe, kde se usilovně pracovalo na odkrytí tajemství run či alespoň na odhalení nebo vytvoření nějakých souvislostí, které by podporovaly teorie o spojení dávných severských tajemství a kulturně-historického "dědictví" nacionálně socialistické Třetí říše.

Dosti velký význam přikládal runám SS-Reichsführer Heinrich Himmler, jenž ve své vysněné vizi SS jako nového teutonského řádu měl místo i pro runy, které pro něj nesly význam symbolů pravého árijského němectví. Všichni příslušníci Allgemeine-SS byly před rokem 1939 v rámci zkouškového výcviku školeni i v symbolice run. Do roku 1945 používaly oddíly SS 14 hlavních variací run...Podrobný výklad těchto run nebyl většině mužů, kteří je nosili, příliš srozumitelný a tak školení kolem roku 1940 skončila. Například na úmrtních oznámeních se používala obrácená runa Algiz , která byla symbolem pro smrt (v původním tvaru znamená vedle znaku života i ochranu a obranu). Lebenrune byla symbolicky užita ve znaku NS.-Frauenschaft, Deutsches Frauenwerk, NS.-Schwesternschaft a ve znaku RuSHA (Rasse und Siedlungshauptamt).


eihwaz pertho algiz sowulo teiwaz berkana ehwaz laguz inguz othila dagaz odin-wotan

Runy



zpět